OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obal má príjemnú atmosféru béčkových zombie hororov, nechýba tam ani posledné možné riešenie, čiže jadrový výbuch. Kde to sme, v mekke splatter metalu, čiže v Oregone? Nuž, nie celkom, DRILLER sú severania z poľského Gdanska. Fungujú od roku 2009 a „All Shall Burn“ je ich prvý dlhohrajúci album.
Wojtek Andrzejewski, vokál, basgitara, Marcin Andrzejewski, vokál, gitara (žeby nejakí „Slaughter Brothers“?) a Rafal Molocznik, bicie k tomu Oregonu zas až tak ďaleko nemajú. Nie len vďaka záľube v potácajúcich sa ohnitých mátohách. Hudobne to splatter metal je. O čo ide? Nuž, o osemdesiatkový thrash metal, mixnutý punkom, HC, grindom a ku koncu aj slušnou porciou death metalu. A celé je to riadny rock’n’roll.
Desiatka skladieb, kde záverečná „Screaming In The Rain“ je poctivo zmasakrovaným coverom hitu Gene Kellyho, je v prvom rade poctou thrash metalu osemdesiatych rokov. Inšpiráciou je hlavne Nemecko, spomenul som si tu napríklad aj na LIVING DEATH alebo NECRONOMICON. Klasické tempá občas oživujú grindové náklepy a vydarený štýlový zvuk je rozhodne z tohto tisícročia.
Počuteľne sa tu ctí odkaz MOTÖRHEAD a VENOM, vďaka ktorému DRILLER znejú občas trochu ako nemeckí staromilci BLIZZARD, a v punkovo/hardcoreových momentoch sa mi vybavujú napríklad LOUD PIPES, kapela, ktorá toho rozhodne mala vytvoriť viac. Rock’n’rollová rozdrapenosť je ako od metalových opilcov GEHENNAH, a ponuré death/thrashmetalové harmónie zase odkazujú na to, že v hororových víziách Poliakov nejde len o srandu, ale aj o tvrdosť.
Dá sa povedať, že tento materiál môže po prvých vypočutiach vyznievať akosi nevyrovnane, pretože niekde vystupuje do popredia tlačenie na pílu a príklon k extrémnejšiemu metalu, inde je to hlavne rockec a zábava, ale dá sa na to zvyknúť. V podstate má kapela obe (či vlastne koľko ich je) svoje tváre zvládnuté dobre.
„All Shall Burn“ celkom určite nie je žiadna bezpohlavná nuda.
7 / 10
All Shall Burn (2013)
Hell Trucker (demo) (2010)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.